Podívejme se v rychlosti, jak Python pracuje s řetězci a se soubory. Ukážeme si základní principy a jednoduché příklady.

Řetězce -- Python str¶

S řetězci jsme se už setkali mnohokrát, řekli jsme si také, že str objekt je immutable (neměnitelný). V rychlosti teď shrneme základy.

In [1]:

print("řetězce jsou ve dvojitých")

řetězce jsou ve dvojitých

In [2]:

print('nebo jednoduchých uvozovkách, tj. " nebo \'')

nebo jednoduchých uvozovkách, tj. " nebo '

In [3]:

print('řetězce spojíme ' + 'operátorem +')

řetězce spojíme operátorem +

In [4]:

print('+ můžeme případně vynechat, '
      'takže dlouhé řetězce můžeme rozložit'
      'do více řádků, nejlépe uvnitř závorek')

+ můžeme případně vynechat, takže dlouhé řetězce můžeme rozložitdo více řádků, nejlépe uvnitř závorek

Python podporuje unicode:

In [5]:

print("Τὴ γλῶσσα μοῦ ἔδωσαν ἑλληνικὴ")

Τὴ γλῶσσα μοῦ ἔδωσαν ἑλληνικὴ

In [6]:

# pokud chceme psát spoustu speciálních znaků, např. \, použijeme r" ..."
# to se hodí třeba pro LaTeX
print(r"\[\frac{{\partial \psi }}{{\partial R}}\]")

\[\frac{{\partial \psi }}{{\partial R}}\]

In [7]:

s = "řřeettěězzccee  ppooddppoorruujjíí  řřeezzyy"
print(s[::2])

řetězce podporují řezy

In [8]:

s = "řetězce lze " + 3 * "násobit "
print(s)

řetězce lze násobit násobit násobit

f-strings¶

Python 3.6 zavedl moderní způsob formátování řetězců pomoci tzv. f-strings. Syntaxe je velice jednoduchá: před první uvozovky vložit znak f a pak všechny výrazy uvnitř {složených závorek} nahradit jejich textovou reprezentací.

Např.:

In [9]:

name = "Eric"
age = 74
f"Hello, {name}. You are {age}."

Out[9]:

'Hello, Eric. You are 74.'

In [10]:

f"2 * 37 = {2 * 37}"

Out[10]:

'2 * 37 = 74'

Můžeme volat i metody / funce:

In [11]:

name = "Eric Idle"
f"{name.lower()} is funny."

Out[11]:

'eric idle is funny.'

Výrazy se dají formátovat pomocí formátovacího mini-jazyka:

In [12]:

import decimal

value = decimal.Decimal("12.34567")
width = 10
precision = 4

f"result: {value:{width}.{precision}}"

Out[12]:

'result:      12.35'

In [13]:

import datetime as dt

today = dt.date.today()
f"Taday is {today:%B %d, %Y}"

Out[13]:

'Taday is November 05, 2019'

Existují ještě dva starší (zastaralé) způsoby formátování: pomocí % operátoru a pomocí format metody. Doporučení je používat už jen f-strings, případně string.Template. Viz např. https://realpython.com/python-string-formatting/#which-string-formatting-method-should-you-use.

python string formatting flowchart

Metody třídy `str`¶

Výpis "veřejných" metod str, k němuž použijeme join pro vytvoření řetězce z iterátoru a startswith pro test začátku řetězce.

In [14]:

", ".join([m for m in dir("") if not m.startswith("_")])

Out[14]:

'capitalize, casefold, center, count, encode, endswith, expandtabs, find, format, format_map, index, isalnum, isalpha, isascii, isdecimal, isdigit, isidentifier, islower, isnumeric, isprintable, isspace, istitle, isupper, join, ljust, lower, lstrip, maketrans, partition, replace, rfind, rindex, rjust, rpartition, rsplit, rstrip, split, splitlines, startswith, strip, swapcase, title, translate, upper, zfill'

Mezery apod. ořízneme pomocí strip.

In [15]:

s = "  \t abc\n\n"
print(s)
print(s.strip())

  	 abc


abc

Často se hodí split, je to vlastně opak join.

In [16]:

s = "1, 2, 3, čtyři, 5"
# rozdílema na částí oddělené čárkou
s = s.split(",")
print(s)
# zkusíme převést na čísla
s = [int(a) for a in s if a.strip().isdigit()]
print(s)

['1', ' 2', ' 3', ' čtyři', ' 5']
[1, 2, 3, 5]

Velikost písmen mění upper, lower, capitalize, swapcase

In [17]:

print("všechna písmena velká".upper())

VŠECHNA PÍSMENA VELKÁ

Základy práce se soubory¶

Pro práci se sounory je základní příkaz open, který vrací instanci file

In [18]:

f = open("./150_prace-s-retezci-a-se-soubory.ipynb", "r")
print(f)

<_io.TextIOWrapper name='./150_prace-s-retezci-a-se-soubory.ipynb' mode='r' encoding='UTF-8'>

In [19]:

# metody file
", ".join([m for m in dir(f) if not m.startswith("_")])

Out[19]:

'buffer, close, closed, detach, encoding, errors, fileno, flush, isatty, line_buffering, mode, name, newlines, read, readable, readline, readlines, reconfigure, seek, seekable, tell, truncate, writable, write, write_through, writelines'

In [20]:

# teď soubor zavřeme
f.close()

Nejčastější je procházet soubor jako iterátor.

In [21]:

f = open("./150_prace-s-retezci-a-se-soubory.ipynb", "r")

# print first 10 lines with line numbers and max 20 characters per line
for count, line in enumerate(f):
    print(f"{count}: {line[:20].rstrip()}")
    if count == 10:
        break
f.close()

0: {
1:  "cells": [
2:   {
3:    "cell_type": "mar
4:    "metadata": {},
5:    "source": [
6:     "Podívejme se v
7:     "<!-- TEASER_END
8:    ]
9:   },
10:   {

Pro práci se soubory je velice užitečný (a jednoznačně preferevaný) blok with, který používá tzv. context managery. To nám zajistí, že soubor bude vždy zavřen, i když během práce se souborem dojde k chybě (neodchycená výjimka). Nahrazuje to tak try..except..finally blok.

Použití je velice jednoduché, předchozí příklad by vypadal takto:

In [22]:

with open("./150_prace-s-retezci-a-se-soubory.ipynb", "r") as f:
    # print first 10 lines with line numbers and max 20 characters per line
    for count, line in enumerate(f):
        print(f"{count}: {line[:20].rstrip()}")
        if count == 10:
            break

0: {
1:  "cells": [
2:   {
3:    "cell_type": "mar
4:    "metadata": {},
5:    "source": [
6:     "Podívejme se v
7:     "<!-- TEASER_END
8:    ]
9:   },
10:   {

Všimněte si, že chybí explicitní volání f.close().

Řetězce -- Python str¶

f-strings¶

Metody třídy str¶

Základy práce se soubory¶

Komentáře

Metody třídy `str`¶